Mami, poznáváš se?

Když si s úsměvem na tváři a rameny plnými svých vypadaných vlasů, o které tě těhotenství připravilo, spokojeně mezi prsty pohráváš s jemnými, dětskými vlásky tvého dítěte.

Když tvé bolavé tělo unavené z celého dne tančí a skáče jen proto, aby se ústa tvého dítěte smála.

Když po probdělé noci tvé ospalé oči s víčky těžkými tak, že je jen tak tak udržíš otevřené, dokáží bedlivě a s láskou pozorovat každý pohyb tvého dítěte, aby bylo neustále v bezpečí.

Když tvá hlava už pomalu nedokáže ani spočítat kolik je jedna a jedna, ale stále umí logicky uvažovat nad všemi potřebami tvého děťátka.

Když i přes veškerou svoji bolest, kterou prožíváš v době vlastní nemoci, dokážeš stále naplno pečovat o své miminko.

Když při koupání a péči o své dítě nemáš ani pomyšlení na to, jak se tvé vlastní tělo změnilo.

Když i přes velké vyčerpání v noci nespíš, sedíš u postýlky svého spícího, nemocného  dítěte a kontroluješ jeho dech.

Když největší pocit  štěstí a naplnění svého života prožíváš při pohledu na šťastné chvíle, které prožívá tvé dítě.

Když se v tomhle všem poznáváš, musí ti být jasné, že ses změnila. Změnila ses z ženy na mámu. Na bytost, která pro štěstí svého dítěte obětuje i to vlastní.

A proto nikdy nedopusť,  aby se ti do hlavy a myšlenek vkrádaly pochyby o tom, jestli jsi opravdu dobrá máma, když někdy tajně toužíš po věcech, které s mateřstvím nesouvisí.

Protože jsi to právě a jedině ty, kdo tiše a v pozadí, s hřejivým pocitem u srdce, stojí za každým spokojeným úsměvem tvého dítěte. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *