Někdy

Někdy pláču. Ale ty mne dokážeš utišit a zase vrátit na mé malé rtíky úsměv.

Někdy jsem nespokojené. Ale ty umíš vycítit co mi schází a co právě potřebuji.

Někdy jsem nemocné. Ale ty se o mne umíš postarat, houpat mé malé tělíčko neúnavně ve své náruči a celé noci sedět u mé postýlky.

Někdy zlobím. Ale ty máš pro mne vždy dost trpělivosti, i když je to pro tebe samotnou někdy velmi náročné.

Někdy mám špatnou náladu. Ale ty mne vždy dokážeš rozptýlit a díky tomu jsem zase šťastné a veselé.

Někdy chci objevovat svět. Ale ty víš, že to někdy může být nebezpečné a proto na mne dáváš neustále pozor.

Někdy tě potřebuji. A když ten čas přijde, můžu se stoprocentně spolehnout na to, že když natáhnu svou ruku, ta tvá ji pevně chytí.

Někdy si ublížím. Ale tvá blízkost, slova útěchy a pocit bezpečí, který mi dáváš, všechnu bolest zahání.

Někdy potřebuji prostor. Ale i tak cítím, že při mě pořád stojíš. Tiše v pozadí. A jsi připravena mi jít na pomoc.

Někdy máš maminko pocit, že jsi selhala. Že jsi některé věci mohla udělat jinak a lépe. Někdy si vyčítáš, že mám odřená kolena nebo že jsi mi nestihla dát včas oběd. 

Pro mě je ale maminko nejdůležitější, že se o mě staráš jak nejlépe dokážeš. Že mi dáváš svou lásku, pocit bezpečí a věnuješ mi svůj čas. 

Jen se podívej jak sladce spím. Jak si spokojeně hraju a jak mi září oči, když jsem s tebou.

Netrap se tedy maličkostmi. Jsi moje máma. A pro mne ta nejlepší na světě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *